Praha
Informační centrum, 5.května 18, Praha
Tel. 241 404 483
Již více než tisíc let je Praha centrem Čech. Pokud srovnáme současnou Prahu s jinými
evropskými velkoměsty, hned na první pohled zřetelně vystupuje skutečnost, že v Praze se v
míře jinde nevídané dochovala nádherná barokní, renesanční i gotická architektura. Je tomu
především proto, že v historii Prahy existují dlouhá šťastná období rozvoje a naproti tomu
se Prahy dotklo jen několik válečných nebo jiných událostí, které mohly původní urbanistiku
města ničit.
Pro město na Vltavě byla asi největším přínosem vláda krále Karla IV., který
položil svými prozíravými koncepcemi solidní základy k rozvoji města a to jak z pohledu
hospodářského, tak i politického. Prahu rovněž nepostihly zásadní přestavby velkých
evropských měst, tak běžné v 19. století a pokračujícím z různých důvodů někdy až do
současnosti. Díky tomu, že Praha nebyla hlavním městem habsburské říše, nevěnovali jí
členové vládnoucí dynastie takovou pozornost, jako například Vídni.
Domy z 18. a 19.
století, v jiných evropských městech přestavované, zůstaly v Praze většinou ve své původní
podobě. Významnější stavební úpravy se naštěstí vyhnuly i většině ostatních historických
památek. I proto může Praha stále udivovat návštěvníky počtem a zachovalostí svých kostelů,
paláců, klášterů a vlastně všech starobylých domů, stojících ještě dnes na místech svých
středověkých předchůdců.
Karlův most - Již v roce 1170 spojil oba vltavské břehy most zvaný Juditin, který vydržel
až do roku 1342, kdy ho zničila povodeň. Nový most založil císař Karel IV. roku 1357, dílo
o šestnácti obloucích postavila svatováclavská huť pod vedením Petra Parléře a dokončila
jej ještě za života zakladatele. Mezi léty 1683-1720 vyzdobili most třiceti sousošími
přední sochaři českého baroka: Ferdinand M. Brokof, Matyáš B. Braun, Matěj V. Jäckel, Jan
O. Mayer a další.
Hlavnímu pražskému náměstí - Václavskému - vévodí monumentální
novorenesanční budova Národního muzea, postavená v letech 1885-1890 podle plánu Josefa
Schlulze. Budova má obdélnou uzavřenou dispozici se dvěma vnitřními nádvořími, oddělenými
navzájem příčným křídlem se schodišťovou halou. Tematika vnitřní výzdoby je ideově spjata
s národním programem. Těsně u vchodu Maudrovy sochy Historie a Přírodní vědy symbolizují
hlavní zaměření muzea (sbírky historické a přírodní). Z interiérů vyniká programovou
výzdobou centrálně umístěný Panteon (na snímku) s nástěnnými malbami Františka Ženíška,
Václava Brožíka a Vojtěcha Hynaise, které zobrazují nejslavnější období českých dějin.
