Jindřichův Hradec
Státní zámek Jindřichův Hradec, 337 01 Jindřichův Hradec
Tel. 384 321 279


    Původní hrad založil Jindřich z rodu Vítkovců na počátku 13. století. Vlivný renesanční velmož Jáchym z Hradce započal v polovině 16. století s přestavbami méně významných budov starého hradu a po víceleté přestávce pokračuje stavební ruch i za Jáchymova syna Adama II. z Hradce, kdy celý areál získává vrcholně renesanční podobu. Svou velikostí a nádherou zastínilo sousední budovy na hlavním nádvoří tzv. Nové stavení Adamovo, projektované A. Ericerem, které dokončil roku 1587 Baltazare Maggi, podle jehož plánů vznikly další stavby v zámeckém areálu. Nejvýznamnější z nich je tzv. Rondel s velkolepou vznosnou klenbou a zlacenou reliéfní dekorací interiéru. Nádvoří uzavřely tzv. Velké arkády a v protějším rohu architektonicky odlišné Malé arkády.


    Současně se zámkem se rychlým tempem rozvíjelo i město a na počátku 17. století se počtem domů řadilo v království hned na druhé místo za Prahu. Ještě dnes tuto slavnou minulost prozrazují krásné štíty renesančních a barokních domů na náměstí a církevní památky, např. kostel sv. Jana Křtitele s přiléhajícím minoritským klášterem nebo kostel Nanebevzetí Panny Marie s vysokou přístupnou věží.

  

    Ve Starém paláci hradního a zámeckého areálu se nalézá síň s cennými nástěnnými malbami z roku 1338 s výjevy svatojiřské legendy. V přízemí Červené věže se dochovala i s částí původního zařízení pozdně gotická hradní kuchyně. V Adamově stavení se prochází interiéry s původními renesančními stropy a nástěnnými malbami. Z vybavení zaujme především raně renesanční dvojdílná skříň s erby Adama I. z Hradce a jeho manželky Anny z Rožmitálu, velká jídelní souprava Černínů se vzácným souborem habánské majoliky ze 16. a 17. století a obě rozměrná plátna ve Slavatovské jídelně od Salvatora Rosy a Petra Brandla.


   Výsledný dojem z návštěv zámku v Jindřichově Hradci: velmi dobrý.
Vzhledem k tomu, že se jedná o rozsáhlý renesanční areál, je zde výběr z více průvodcovských tras, přičemž přinejmenším Adamovo stavení a výstup na věž si nenechá ujít asi nikdo. V Černé kuchyni se před staletími vařila každoročně také slavná kaše (i další jídla) pro chudinu z města a jeho širokého okolí. V zahradním Rondelu zpívala mimo jiné i Ema Destinnová a v této tradici se pokračuje i dnes. Kolikrát se zde prošla Bílá paní, to již nelze stanovit, ale máte-li štěstí, pak ji při večerní prohlídce lze někdy spatřit. Bohužel si dodnes podržela ten zvyk, že zmizí stejně rychle, jako se objeví.
     Miroslav Trčka.