První list publikace
Průvodce městem
a zámkem Hluboká
z roku 1912.

(Všechny texty jsem ponechal v původním znění,
aby mohly vypovídat o své době. Miroslav Trčka.)




 
 
 
 
 
    Město Hluboká leží na levém břehu Vltavy a pozůstává z někdejších osad: Podhradí, Podskalí, Hamru a Zámostí.

    Obyvatelstvo: Hluboká má podle posledního sčítání r. 1910 celkem 2834 obyvatelů a to: 2784 katolíků, 9 evangelíků a 40 israelitů. Dle národnosti jsou: 2788 Čechů a 46 Němců.

    Správa obce: Obecní zastupitelstvo skládá se ze 24 členů a 1 virilisty, kteří ze svého středu volí starostu a 6 radních. Obecní úřad nalézá se v Hlavní třídě č. 1 v prvém patře.

    Správa církevní: Příslušníci náboženství křest'. katolického náležejí pod farní správu v Hluboké. (Vikariát budějovický). Farní úřad nalézá se v Budějovické třídě č.5. V Hluboké stává obec israelitská, která má svou modlitebnu. (Budějovická třída č.15).

       Úřady:
    1. Samosprávné:
Okresní zastupitelstvo. Hlavní třída č. 136.
Obecní zastupitelstvo. Hlavní třída č. 1.
    2. Státní:
C. k. okresní soud. Úřední dům č. 26.
C. k. berní úřad. Hotel p. Kobrče, 1. patro č. 29.
C. k. notariát. Hlavní třída č. 78, 1. patro.
C. k. poštovní a telegr. úřad. Hlavní třída č. 39.
C. k. četnická stanice. Hlavní třída č. 54.
    3. Knížecí:
Ústřední ředitelství. Hlavní třída č. 80. Lesní inspekce, v lesním úřadě č. 140. Ředitelství panství, v úředním domě.

    Školství: Vzdělání školské obstaravá samostatné oddělení pěti tříd chlapeckých a pěti tříd dívčích. O vzdělání dorostu živnostenského pečuje živnostenská škola pokračovací.

    Hotely a hostince:
Hotel "Obec" v Budějovické třídě č. 2. Zájezdní hostinec. Moderně zařízené místnosti a útulná zahrádka. Kulečník. 10 hostinských pokojů. Za přenocování platí se 1.50 K až 3 K.     ………
    Lékaři: MUDr. Frt. Riegl. Hlavní tř. č. 78. MUDr. J. Hruboň, Hlavní třída č. 331. Tel. 27/IV.
    Lékárna "U anděla strážce". Hlavní tř. č. 68.
    Zvěrolélaři: Jar. Malát. Podstalí, č. 146.

    Peněžní ústavy: Občanská záložna. Hlavní tř. č. 38. Hospodářská záložna. Hlavní tř. č. 49.

    Spolky: Zábavní spolek "Beseda" (místnost hotel "Obec"). Zapůjčuje klavír, poplatek za večer 5 Kč.
Okresní Hospodářský spolek (místnost "u Boušů"). Tělocvičná jednota Sokol. Okrašlovací spolek pro město a okolí (místnost v hostinci u Kobrčů).     ………

    Učitelé hudby: J. Kubát, zřízenec c.k. soudu. Sl. Leop. Prunerová, Horní ul. J. Šrámek, kapelník, Podskalí č. 160.     ………
    Veřejný posluha: Švarcbek J., stanoviště u hostince pana Kobrče. Náměstí, č. 29. Za dopravování zavazadel na nádraží 80 h, (za více kusů přiměřený poplatek). Obstarává též služby poselné.     ………

    Pošta, telegraf, telefon: V hluboké jest poštovní, telegrafní a telefonní úřad v Hlavní tř. číslo 39. Rozmluva telefonická s Č. Budějovicemi z některé stanice jest bezplatnou, z poštovního úřadu za poplatek 20 h.     ………

       Sport.
    Koupání. Koupati lze se v řece Vltavě "u náhonu". Pro dámy nalézá se koupelna u pořičské hráze, pro pány na "náhonu", kam lze se nechati převézti loďkou. Neplavcům není radno vyhledávat koupel v řece, jelikož zvláště v pánské koupelně jest hloubka dosti značná. V rybníku "Bezdrevu" za hrází možno se též koupati. Koupání zde jest bezpečné, dno písčité.
    Tennis. Tennisové hřiště nalézá se v parku knížecím. Hřiště není veřejným, avšak béře se na přihlášky jednotlivců, pokud možno jim vzhledem na počet hráčů vyhověti, ohled. Poplatek činí 10 hal. za 1 set. Potřebné náčiní mimo míče musí si hráč opatřiti. Přihlášky přijímá kroužek tennisový.     ………
    Kluziště: Na munickém rybníku a na rybníčku v parku. Sezónní lístek 5 K. Jednotlivé bruslení 20 h.

       Velkostatek.
   Velkostatek Hluboká náleží Jeho Jasnosti knížeti Ad. Jos. ze Schwarzenberga a byl roku 1661 hrabětem Janem ze Schwarzenberga koupen za 385.000 rýn. zl. od dona Baltazara de Marradasa. Celková plocha velkostatku obnáší 17.397 ha, z nichž přináleží hospodářství 4550 ha, lesnictví 10.465 ha, rybářství 2300 ha, ostatek tvoří stav. area, potoky a plocha neúrodná.     ………

   
















       Zámek a panství Hluboká:

    V rozkošném kraji, prostoupeném kobercovitými loukami, úrodnými poli, velikými rybníky a krásnými stromořadími, vévodí zámek Hluboká.
    Popis zámku. Bývalý hrad byl v r. 1761 značně přestavěn a v létech 1839-1871 přeměněn v nynější zámek. Zámek Hluboká ve své dnešní úpravě jest předním panským sídlem v království českém, 83 m vydutý ostroh nad utěšenou rovinou budějovickou nese na prostranném čele tuto hrdou budovu, jež v překrásném rozčlenění, v zažloutlém rouše dívá se z bohatého sadu do širého kraje přes temeno Blánského kletě k jádru Šumavskému, Boubínu a hvozdům Tussetským.
    Na troskách pobořené tvrze zbudován jest zámek dle královského hradu Windsorského v Anglii slohem normansko-gotickým čili tudorovským. Stavba má 3 patra, v podlouhlém čtverhranu 3 nádvoří a 140 komnat.
    Vnější výzdobu tvoří vedle množství bohatých arkýřů, pilířů, říms a konzol 11 mohutných věží a bašt, z nichž nejvyšší uprostřed stojíc jak obrovitý kamenný stěžeň, opatřena jest hodinami.
    Z bývalého hradu zbyla pouze věž kulatá (na straně k Hamru), jež přizpůsobena byla ostatní stavbě. Průčelí zámku poskytuje velkolepý pohled, k němuž přispívají zahrady květinové a rozsáhlý park, zámek obklopující.
    Na hlavních vratech zámeckého vchodu s uměleckou prací řezbářskou, mohutným kováním opatřených, nalézá se hlava Turka s havranem, část to knížecího znaku, který obdržel hrabě Adolf jako vítěz nad Turky u Rábu r. 1590.
    V klenutí za těmito vraty nalézá se pamětní kámen čtverhranný s nápisem 3/9 1847 v upomínku na návštěvu tří arcivévodů rakouských, nynějšího císaře pána, arcivévody Maximiliána a Karla Ludvíka.
    Druhá brána vede do druhého, či velkého nádvoří, kde odbývá se za velkých honů podzimních t. zv. "Štreka".
    Na pravé straně tohoto nádvoří nad spojovací chodbou je ve zdi pamětní nápis: "R. 1871 19. července" v upomínku první návštěvy korunního prince Rudolfa a kokončení stavby této hrdé, v pravdě knížecí budovy.
    Z levého rohu odtud vede chodba do nádvoří třetího, kteréž roku 1909 bylo překlenuto. Velký zájem budí stará zámecká studně na třetím dvoře 125 m hluboká. Po této neobvyklé hloubce dáváno od mnohých jméno i celému hradu.
    Uprostřed pravé strany velkého nádvoří nalézají se okrasné dvéře, jimiž vchází se do vlastních knížecích komnat.
    Uprostřed pravé strany velkého nádvoří nalézají se okrasné dvéře, jimiž vchází se do vlastních knížecích komnat.
    Hlavní schodiště, k severu obrácené, vypraveno jest bohatou sbírkou zbraní a gobelíny.
    Síň lovecká: Tato zdobena jest loveckými trofejemi a v ní posnídá lovecká družina před odjezdem na hony.
    Na skříních rozestaveny jsou ozdobné nádoby kreusenské a nassavské, cínové konvice, mísy atd.
    Skleněné dvéře v arkýři opatřeny jsou znaky na skle malovanými (r. 1854), dřívějších to držitelů hradu Hlubockého.
    V salonu panující paní kněžny soustředěno mnoho obrazů Jana Jiřího Hamiltona (nar. 1672 zemř. 1737), který byl dvorním malířem Adama knížete ze Schwarzenberga a později dvorním malířem císaře Karla VI. Obrazy ty představují různé štvanice a koně. Za model sloužili koně z knížecí konírny vídeňské, původu španělského, polského, arabského a anglického. Většina těchto obrazů malována jest na Hluboké v letech 1703-1723.
    V ložnici panující paní kněžny nalézá se klekátko zhotovené z postele, v níž kněžna Eleonora, zbudovatelka zámku zemřela.
    Hlavní schodiště jest vlastním vchodem z velkého nádvoří do zámeckých komnat. Schodiště jest ozdobeno válečnou zbraní a zbrojí. Hlavní ozdobu schodiště tvoří vzácné gobeliny. Na stropu vestibulu nalézá se výšivka z červeného damašku a hedvábí se skvostnou applikací a malbou, jež jako baldachýn zdobila kredenc v jídelně knížete z Eggenberga v Římě. Jiná Eggenberská pokrývka nalézá se v ložnici panujícího knížete.
    Gobeliny. V tom oboru honosí se prostory zámku Hlubockého nejen nejčetnějšími, ale i nejkrásnějšími kusy v Čechách. Firurální výjevy provedeny jsou dle obrazů nejslavnějších malířů jako Rubense, Jordaensa a j. Nejstarší gobeliny v držení rodu knížecího jsou ony se znakem Schwarzenberským, 17. kusů, kolem něhož jest zelené listí, ovoce, ptáci a festony.
    V prvém poschodí nalézají se nádherné síně, které svým zařízením, nákladnými uměleckými a truhlářskými a řezbářskými pracemi - výrobky to místních řemeslníků - vydávají svědectví o tvůrčím duchu zbudovatelky tohoto zámku, kněžny Eleonory.
    V jednotlivých komnatách umístěny jsou většinou obrazy předků knížecí rodiny vesměs od znamenitých mistrů provedené.
    Okna modlitebnice jakož i některých dalších komnat zdobí různé sklomalby (168 kusů) částečně sice novějšího, většinou však starého původu. Jsou to práce švýcarské a německé s výjevy biblickými a různými znaky a přípovědmi a s jednotlivými postavami a tvářnostmi. Zejména ve třech tabulích jsou staré sklomalby původu českého z XV. století a sice smrt panny Marie, sv. Ondřej a sv. Barbora, které kdysi zdobily okna hradu krumlovského.
    ………     ………
    V zámku samém nalézají se ještě mimo jiné salony, divadlo, v druhém poschodí pak vesměs hostinské pokoje. Nesčetně drahocenných uměleckých památek sneseno na Hluboké, jež sama již vzácnou čistotou své stavby je svědkem nádhery v pravdě knížecí.
    Tím končíme popis nádherného zámku Hluboké. Zevrubný popis lze nalézti v Kobrově ilustrovaném průvodci sešit 16. (Hluboká), který též tomuto soupisu sloužil za podklad.
    Přístup do zámku jest dovolen jen v nepřítomnosti vrchnosti a se svolením správy zámecké.

    Nedaleko zámku se nalézající zámeček zvaný "Stöckel", vystavěn byl roku 1863. Obsahuje pouze byty pro knížecí úřednictvo a služebnictvo, zvláště po dobu, po kterou vrchnost v zámku mešká. Při "Stöcklu" nachází se dvůr s konírnami.